Poznámka na úvod. Celibát, ktorý bol do cirkvi nariadený preto, aby deti kňazov nemohli dediť cirkevné majetky, je iba pre veľmi úzku skupinu mužov! Sám Apoštol Peter bol ženatý a podobne mnohí Apoštoli a učeníci, vrátane biskupov rannej cirkvi. Pavol hovorí, že iba málo ľudí je povolaných k čistote, pretože to je dar od Boha a len málokomu tento dar Boh dal. Preto nie je prekvapením, že katolícka cirkev zakrýva hriechy v cirkvi nielen medzi mužom a ženou, ale aj hriechy ktoré idú proti samotnému slovu Boha, akými sú homosexualita, či pedofília. Cirkev ktorá mala odhaľovať hriech, hriech nielen profanizuje, ale ho zakrýva a to priamo v Ríme…

Člověk se může podivovat nad tím, co z věhlasu katolického kněžství zbývá ve světle celosvětových skandálů a zvláště těch, které se vyskytují poslední dobou ve Spojených státech. Například 7. června 2003 pod titulkem „Sexuální zneužívání duchovenstvem: Spravedlnost musí přijít i pro biskupy“, noviny San Francisco Chronicle psaly:

„To, že existují někteří hříšní kněží, by nemělo samo o sobě působit krizi víry. Vlastně podstatou katolické nauky je, že všichni muži i ženy, se narodili jako hříšníci – a kněží nejsou vůči hříchu nebo lidské přirozenosti imunní. Avšak počet obětí a let, po která se tato zneužívání dějí, jsou jednoduše ohromující. Skutečné rozhořčení plyne z toho, že to trvalo tak dlouho, než byli tito lidé postaveni před spravedlnost a že bylo toto zneužívání tak dlouhou dobu povolováno. A to není žádná náhoda… Jak má člověk pochopit, že takový problém může být tolerován po tak dlouhou dobu? Ústřední roli sehrála podstata mužského celibátního duchovenstva, způsoby utajení a sklony k chránění svých kněží.“

23. června 2003 massachusettský generální prokurátor publikoval zprávu, ve které prohlašuje, že římskokatolická církev je ve skandálu zneužívání v Bostonu zapletena s více než tisícovkou obětí, což způsobuje ještě větší údiv nad stavem katolického kněžství. V souhrnné zprávě stojí:

„Vyšetřování generálního prokurátora odhalilo, že historie sexuálního zneužívání dětí z arcidiecéze je šokující. Záznamy pořízené arcidiecézí odhalují stížnosti týkající se přinejmenším 789 obětí. Když zvážíme informace z dalších zdrojů, číslo obětí, které odkryly své zneužití, pravděpodobně překročí jeden tisíc. Závažnost záznamů pohlavního zneužívání duchovenstvem v historii arcidiecéze je stejně šokující, hodnotíme-li ji z hlediska počtu kněží a dalších pracovníků v arcidiecézi, kteří se podíleli na pohlavním zneužívání dětí od roku 1940. Vyšetřování odhalilo, že ze zneužívání dětí bylo obviněno nejméně 237 kněží a třináct dalších pracovníků arcidiecéze. 202 z těchto 250 kněží a dalších pracovníků, údajně zneužívalo děti v letech 1940–1984. Dalších osmačtyřicet obviněných údajně zneužívalo děti, když byl kardinál Bernard Francis Law ve funkci arcibiskupa.“

Další zpráva se vynořila v srpnu 2003 v novinách Dallas Morning News:

„Zhruba dvě třetiny nejvyšších katolických vůdců ve spojených státech povolily kněžím, kteří byli obvinění z pohlavního zneužívání, aby pokračovali v práci, což je systematická praxe, která trvá celé dekády až dodnes, jak ukazuje tříměsíční zkoumání Dallas Morning News. Studie, která je první tohoto druhu, se zaměřila na záznamy nejvyšších představených ze 178 hlavních národních římskokatolických diecézí, zahrnovala též jednání administrátorů v případech, kde byl tento nejvyšší post neobsazený. Nejvíce chráněni byli kněží, kteří byli obviněni z pohlavního zneužívání mladistvých – v první řadě dospívajících chlapců a také velkého počtu dívek různého věku. Studie novin se také zaměřuje na chování, které indikuje sexuální přitažlivost mladistvými, jako je prohlížení dětské pornografie, nebo v jednom případě vyměňování e-mailů s erotickým materiálem s osobou, o které si kněz myslel, že byla nezletilá.“

Zatímco jsou Spojené státy americké zapleteny v katolických sexuálních skandálech, podobné události zaplavily mnohé rodiny i v dalších národech.

„Od Kanady k Austrálii, Jižní Afriky k Hongkongu, napříč Evropou počínaje Irskem až po rodné Polsko papeže Jana Pavla II, se případy sexuálního zneužívání duchovenstvem a následné zakrývání zločinů ukazují jako celosvětový problém. V Evropě jen za minulé jaro rezignovali tři vedoucí biskupové. Mnoho dalších duchovních po celé zeměkouli čelí soudním procesům, kriminálním případům a veřejným obviněním ze sexuálního zneužívání a zastírání důkazů… Není to jedním mužem nebo jednou zemí, je to institucí.

Přestože mnoho katolíků ve Spojených Státech začalo volat po zveřejnění faktů, odstranění zkažených biskupů, reformě, odčinění křivdy a kompenzaci, Vatikán po mnoho let nařizuje nejpřísnější utajení v krytí případů sexuálního zneužívání dětí.

„Toto nařízení, které je napsáno latinsky, bylo posláno z Vatikánu v roce 1962 a je označeno pečetí papeže Jana XXIII… V dokumentu stojí:

S těmito záležitostmi by se mělo zacházet s co největším utajením… mají být drženy ve stálé tichosti … a každý, kdo náleží k soudu … má zachovávat nejpřísnější utajení, které je přirozeně považováno za tajemství Svatého Úřadu … pod trestem exkomunikace.

Řím od roku 1962 varuje pod nejpřísnějším trestem exkomunikace své kardinály, arcibiskupy a biskupy, aby udržovali sexuální zneužívání duchovními v utajení. Tisk začal odhalovat tyto tajné právní předpisy:

Přinejmenším od roku 1962 bylo hierarchii katolické církve pod hrozbou exkomunikace Vatikánem nařízeno, aby držela jisté případy sexuálního zneužívání duchovenstvem v utajení (podle Bostonského právního zástupce Carmena L.Durso).

Pan Durso, který prohlásil, že věří, že církev brání výkonu spravedlnosti, včera poslal kopii nařízení právnímu zástupci Spojených států Michaelovi J. Sullivanovi. Pan Durso řekl, že to může také vysvětlit, proč kardinál Bernard F. Law a biskupové Bostonské arcidiecéze a kdekoliv jinde maskují tyto případy sexuálního zneužívání dětí duchovenstvem…

Paul Baier, prezident „Survivors First“, což je skupina obhájců obětí těchto případů, který je také obeznámen s tímto dokumentem, nazval jednání církve v ukrývání případů sexuálního zneužívání „řízená práce spiknutí“.

Bryan Smith z Hubbardstonu, vůdce „Survivors Network of Those Abused by Priests“ pro oblast Worcester, řekl, že lidé v církvi, kteří zakrývali kněze, „by měli být rovněž soudně stíháni. Kdyby to udělal někdo jiný, byl by už teď ve vězení.“