Čtyři důvodu, proč se někdy Boží moc ukrývá (Puritáni)

„Ale,” řekne možná nějaká sklíčená duše, „já se modlím za sílu proti pokušení stále dokola – a mé ruce jsou pořád slabé! Bez ohledu na to, jak moc se snažím, nedokážu odolat. Pokud Boží moc skutečně působí v mém zájmu, proč jako křesťan v životě nevítězím?”

1. Možná Boží moc přehlížíte

Podívejte se znovu a nepochybně najdete nějakou skrytou sílu, které jste si předtím nevšimli. Možná jste se modlili v očekávání, že vás Bůh vyslyší nějakým konkrétním způsobem, ale zatímco jste ho vyhlíželi předním oknem, on proklouzl dovnitř zadními dveřmi. Chci tím říci: Čekali jste okamžitou úlevu od zkoušky, ale Bůh vám místo toho dal sílu k horlivějším modlitbám. Zdá se vám to málo? Každý lékař vám řekne, že čím intenzivněji dítě pláče, tím silnější bude.

A nejen to. Nezdá se vám, že pak máte víc síly k sebezapírání než předtím? Jinými slovy, nejste díky danému ostnu v těle stále pokornější? Pokud ano, znamená to, že jste bojovali se silným soupeřem – svou pýchou – a bojovali jste dobře! Co je těžší nebo nepříjemnější než přinutit svou tělesnou pýchu, aby poklekla před Bohem?

2. Bůh možná svou moc záměrně pozdržel

Pokud čekáte tak dlouho, jak jen dokážete, a Bůh stále neodpovídá, nedopusťte, abyste ho vinou své netrpělivosti obvinili z nezájmu. Místo toho si řekněte: „Můj Otec je moudřejší než já. Pošle mi ve svůj čas, co potřebuji. Pokud mi aktuálně svou pomoc upírá, je to proto, že ví, co je nejlepší.”

Jedním z důvodů, proč se někdy vysvobození pozdrží, je, že má tak vaše víra příležitost zesílit. Když matka učí své dítě chodit, stojí s nataženýma rukama kousek před ním a povzbuzuje ho k chůzi. Pokud uplatní svou sílu a dítěti sama pomůže, spíš mu tím uškodí, protože jeho vratké nožičky tak nemají příležitost se rozchodit. Pokud matka dítě miluje, nechá ho v danou chvíli trochu trpět, aby mu zajistila zdravý vývoj do budoucna. Podobně platí, že Bůh miluje své děti, a proto je někdy nechává zápasit, aby posílil nohy jejich dosud vratké víry.

A nejen to. Navíc může jejich zkoušky použít jako příležitosti k viditelnějšímu projevu své moci. Předpokládejme, že se dítě batolí po říčním břehu, uklouzne a ocitne se ve vážném nebezpečí. Co udělá matka? Okamžitě se rozběhne, aby ho zachránila! Přitom se zdá, že její náruč není nikdy pevnější a její objetí neskýtá nikdy víc útěchy než právě v takových chvílích.

Možná jste nebohé, chvějící se duše, slabé ve víře a neustále na pokraji utonutí; milost, která je tu pro vás, však žije dál, byť na mnoha místech prosakuje. Lze Boží sílu znázornit lépe než na lodi zmítající se žalostně v bouři a pronásledované armádou hříchů a démonů, která nakonec dopluje do bezpečného Božího přístavu? Jaký hold si zaslouží jeho moc, díky níž může slabá nádoba porazit všechny Satanovy bitevní lodě!

3. Překážka požehnání může být ve vás

Pokud ve chvíli, kdy prosíte o vysvobození, není vaše srdce obráceno správným směrem, žádné síly se nedočkáte. Jestliže si připadáte odříznutí od Boží moci, položte si následující otázky:

Skutečně důvěřuji Bohu, a to pouze jemu, že uspokojí mou potřebu? Anebo spoléhám na své vlastní řešení, pastora či jiný vnější zdroj? Všechny tyto nástroje mohou být dobré, ale jsou pouhými Kristovými služebníky. Odložte je stranou a obraťte se přímo na samotného Mistra. Dotkněte se ho – a vysvobození je vaše.

Jsem vděčný za sílu, kterou mám? Při dálkovém závodu běží sportovci různým tempem. Možná vás odrazuje pohled na velký počet vytrvalých běžců, kteří vás na cestě ke slávě předbíhají. Ale nenaříkejte a raději buďte vděční, že vůbec máte sílu běžet! I ta nejnižší příčka v armádě svatých je velkou ctí. Jste účastníky závodu? Pokud ano, pak pouze a jedině z Boží milosti; a za tuto výsadu byste měli Bohu děkovat. Pamatujte si jedno: každý (a to i ten nejslabší svatý), kdo závod dokončí, je vítěz.

Brání proudění Boží moci moje pýcha? Bůh vás nebude zásobovat mocí, pokud ji využíváte jen ke svému vlastnímu prospěchu. Ví, jak rychle se dokážete nechat unést na křídlech své pýchy z jeho dosahu. A protože vás miluje, zastaví váš příděl moci, pokud vás odvádí ze společenství s ním. To všechno dělá pro vaše dobro, abyste byli nuceni se k němu vrátit, až se vaše pýcha bez dechu složí na zem.

4. Bůh po vás může chtít vytrvalost tváří v tvář nesmírné nepřízni osudu.

Je možné, že nic z toho, co bylo dosud řečeno, nenabízí řešení vašeho konkrétního případu. Máte před Bohem čisté srdce; upřímně a na modlitbách čekáte, ale Boží paže nezasahuje. V tom případě se musíte rozhodnout čekat až do konce života, protože právě to po vás Bůh možná požaduje. Co může být větším důkazem vaší víry a jednání Boží milosti ve vašem životě, než když vytrváte až do konce!

Útěchou vám může být zaslíbení, že když už melete z posledního, síla se dostaví. Písmo říká: „Ti, kdo očekávají na Hospodina, nabývají nové síly.” (Iz 40,31) Prorok nebyl poslán do domu vdovy, dokud neupekla poslední pecen chleba. Jób nebyl vysvobozen dřív, než se naplnil Boží záměr. Jsou vaše zkoušky těžší než Jobovy? Snažte se mít srdce jako on a pamatujte, že váš život je v rukou Boha, který je velmi soucitný a milostivý (Jk 5,11).