Křesťan musí být ozbrojen (Učenie Puritánov)

Oblečte si celou výzbroj Boží, abyste se mohli postavit proti Ďáblovým nástrahám. (Ef6,ll)

Viděli jsme, že to není naše chabá síla, ale všemohoucí síla Boží, co podněcuje naši víru a připravuje nás k bitvě. Jak si ale tuto moc v životě přisvojit? Pavel nám říká: tak, že si oblečeme Boží zbroj.

Obléci si Boží zbroj znamená přisvojit si jeho moc tím nejosobnějším způsobem. V úplně první řadě jde o změnu srdce. Člověk, který se chlubí, že důvěřuje Bohu, ale ve skutečnosti mu v srdci nevěří, nebude nikdy ve válečné zóně oddělující zemi od nebe v bezpečí. Pokud si z nedbalosti nebo vlastního rozhodnutí neoblékne Boží zbroj a takto obnažený se vrhne do bitvy, podepisuje si tím svůj vlastní rozsudek smrti.

Jeden příběh vypráví o jistém fanatikovi z Můnsteru, který se udatně snažil odrazit útočící vojsko výkřikem: „Ve jménu Hospodina zástupů, ustupte!” Jeho neobnovená duše však od Generála, za něhož domněle bojoval, žádný takový rozkaz nedostala, a nešťastník záhy zahynul. Jeho příklad by pro nás měl být ponaučením, jak velkou cenu je třeba za takový nerozum zaplatit. Kolik smělých, ale pošetilých slov můžete slyšet z úst těch nejméně zbožných a znalých jedinců z našich řad! Říkají sice, že doufají v Boha a spoléhají na jeho milosrdenství, že se vzpírají ďáblu a všem jeho skutkům. Přitom jsou to však nebozí, obnažení tvorové bez jediného kousku Boží zbroje na duši. Taková opovážlivost nemá v Božím táboře co dělat.

Ozbrojený svatý a jeho Božské zaopatření

Pavlovu pobídku k obléknutí zbroje lze rozdělit na dvě hlavní části: Za prvé je nám řečeno, co máme dělat: „Oblečte si celou výzbroj Boží…” A za druhé, proč to máme dělat: „… abyste se mohli postavit proti Ďáblovým nástrahám.”

V první řadě je tedy třeba, aby byl každý rekrut v Kristově vojsku řádně vybaven výzbrojí. První otázka, která se tak nabízí, zní: Co touto výzbrojí je?

1. Kristus jako výzbroj

Je nám řečeno: „Oblečte se v Pána Ježíše Krista” (Ř 13,14); Kristus je přitom představen jako naše výzbroj.

Apoštol nevybízí svaté jen k tomu, aby oblékli zdrženlivost místo opilství nebo cudnost místo cizoložství. Říká jim, aby „se oblékli v Pána Ježíše Krista”, a tím nepřímo sděluje, že dokud si Krista neobléknou, zůstanou neozbrojení. Tvrdý útok pokušení, vystřelený ze Satanova děla, neodrazí člověk vyšňořený do morálnosti nebo filozofických ctností, ale ten, kdo má na sobě výzbroj – neboli Krista.

2. Kristovy ctnosti jako výzbroj

Mám nyní na mysli „pás pravdy, pancíř spravedlnosti” a tak dále. Je nám řečeno, abychom „oblékli toho nového člověka” (Ef4,24), který je ze všech těchto ctností utvořen. To hlavní, o co jde, je: být bez Krista a jeho ctností znamená být bez výzbroje.

NEOZBROJENÝ HŘÍŠNÍK A JEHO TEMNÉ VYHLÍDKY

Člověk, který postrádá Krista a milost, je obnažený a neozbrojený – neboli naprosto nepřipravený, aby bojoval s hříchem a Satanem. Na počátku Bůh vyslal Adama v plné zbroji. Satan ho však svou hbitou rukou vysvlékl. Jakmile byl dokonán první hřích, „[Adam a Eva] poznali, že jsou nazí” (Gn 3,7). Hřích je o jejich výzbroj obral a proměnil je v nebohé, slabé tvory. Od Satana to sice vyžadovalo určitou vynalézavost, aby způsobil první rozkol, ale jakmile člověk jednou otevřel bránu a pustil ho dovnitř, ďábel se jmenoval králem a přivedl ke dvoru celý průvod smrtelných hříchů, aniž kdy musel tasit meč.

Co tím chci říci: místo aby vyznali svůj hřích, pokusili se Adam a Eva skrýt před Bohem a začali se vyhýbat kontaktu s ním. Navíc místo aby požádali o milost, ve snaze zbavit se vlastní zodpovědnosti, obvinili ze své neposlušnosti jeden druhého. Jak rychle jim jejich podvod zatvrdil srdce! Základní přirozenost člověka se od toho dne nijak nezměnila. V naprosto stejném stavu se nachází každý Adamův syn i dcera; Satan nás najde obnažené a zotročí nás, dokud Bůh, který za nás zaplatil krví svého drahého Syna, nepřijde, aby získal zpět každou kajícnou duši pro službu ve svém království.

Abyste lépe pochopili, jak vážné je nechat se chytit bez Boží výzbroje, prostudujte si následující čtyři důsledky obnaženosti a neozbrojenosti.

1. Odcizení se Bohu

„… jste byli v tom čase bez Krista, odcizeni společenství Izraele, bez účasti na smlouvách zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě.” (Ef2,12)

Pokud nejste obyvatelem království, nevztahuje se na vás žádné smluvní zaslíbení, podobně jako neplatí londýnské zákony pro občana Říma. Jste na světě sami, bez Boha. Pokud se ocitnete v nesnázích, musíte se sami obhájit. Jestliže jste ale občany nebes, Bůh má moc zaručit vám v každé situaci zvláštní imunitu. A i když je ďáblova zloba namířena proti vám, on sám se neodváží vstoupit na Boží půdu a bez dovolení se vás dotknout.

Jak zoufalá je situace duše, která je nucena se sama bránit proti nespočtu neovladatelných žádostí a démonů! Bude roztrhána na kusy jako pošetilý zajíc smečkou psů – žádný Bůh je nezažene a naopak Satan je jen podnítí. Pokud Bůh nechá lidi napospas sobě samým, bez ohledu na svou bojovnost ztratí brzy odvahu a schopnost bojovat. Pak stačí, aby povstala skupinka dětí, a vyžene je z jejich vlastního dvora.

Když Izraelci zpanikařili po vyslechnutí zprávy o nepřemožitelných obrech a opevněných městech, Káleb a Jozue je uklidnili ujištěním „…vždyť jsou pro nás jako chleba. Jejich ochrana od nich odstoupila…” (Nu 14,9) Oč víc musí být chlebem pro Satana duše, kterou nebrání Všemohoucí?

2. Nevědomost

Pouze nevědomá duše může být natolik pošetilá, aby během obléhání vyjela ze svého hradu neozbrojena. Očividně nezná svého nepřítele, protože by jinak věděla, jaké riziko číhá za branami. A co je ještě horší, pokud se pustí do boje, aniž si oblékne Krista, je nucena bojovat ve tmě. Apoštol píše: „Kdysi jste byli tmou, ale nyní jste světlem v Pánu.” (Ef5,8)

Jako děti světla můžete být vy, kdo jste křesťané, čas od času ve tmě, co se týče nějaké pravdy nebo zaslíbení. Stále však máte duchovní zrak, který člověk bez Krista postrádá. Neobnovený jedinec je příliš nevědomý, aby vzdoroval Satanovi, kdežto křesťana neustále provází a přivádí zpět poznání pravdy, i když se jeho duše stane vězněm pokušení.

Nenechte se nikým oklamat. Duchovní temnotu nelze zahnat jinak než sjednocením s Kristem. Stejně jako se nedá lidskými prostředky obnovit vyloupnuté fyzické oko, ani duchovní zrak – ztracený vinou Adamova hříchu – nelze obnovit úsilím člověka ani andělů. A právě to je jedna z nemocí, které přišel Kristus vyléčit (L 4,18).

3. Bezmocnost

„Vždyť když jsme ještě byli bezmocní, zemřel Kristus v určený čas za bezbožné.” (Ř 5,6)

Co může udělat neozbrojena duše, aby ze sebe setřásla Satanovo jho? Nic víc, než co může udělat neozbrojený lid ve snaze zbavit se jha vítězného vojska! Satan má nad duší takovou moc, že je označen za plně ozbrojeného siláka, který střeží duši jako svůj palác (L 11,21). Pokud ho z nebe nic nevyrušuje, nemusí se bát žádné interní vzpoury. Má všechno pod kontrolou. Co dělá Boží Duch v křesťanovi, dělá Satan v ďábelském smyslu v hříšníkovi. Duch naplňuje křesťanovo srdce láskou, radostí, svatými touhami; Satan naplňuje hříšníkovo srdce pýchou, chtíčem, lhaním. Hříšník ovládaný Satanem není, stejně jako opilec opojený vínem, svým vlastním pánem, ale bezmocným otrokem.

4. Přátelství s hříchem a Satanem

Duše, která si odmítne obléknout Krista, se staví do role vzbouřence a stává se Božím nepřítelem. Myslím, že můžeme bez obav říci, že každý, kdo je Božím nepřítelem, musí být přítelem Satanovým – a jak můžete někoho přimět, aby bojoval proti vlastnímu příteli? Je Satan rozdělen? Bude ďábel uvnitř bojovat s ďáblem venku?

Někdy se zdá, že se spolu Satan a tělesné srdce perou, ale je to pouhá fraška – jako vykrývání dvou šermířů na pódiu. V první chvíli si myslíte, že šermují opravdově, ale když vidíte, jak jsou opatrní a kam míří své údery, brzy zjistíte, že nemají v úmyslu se zabít. Poslední pochybnosti se rozptýlí, když je po zápase zahlédnete, jak se společně radují díky výdělku z představení! Podobně když spatříte, jak nekajícné srdce předvádí boj s hříchem, sledujte ho i poté, co opustí jeviště dobrých skutků, kde svou pokryteckou hrou získalo pověst svatého. Nepochybně ho uvidíte, jak si hraje v koutě se Satanem jako s největším přítelem.

Reklamy